Slunce

Svítí, pálí, hezky hřeje,                                                     

z oblohy se na nás směje.

Paprsky své natahuje,

temné kouty prosvětluje.

Když náhodou mrak překryje ho,

chvíli počká, to by bylo,

aby za chvíli zas neodplul,

volný prostor slunci poskytnul.

Do bazénu pospěšme

a hlavy své nevěšme,

když občas trochu zaprší,

možná duha nás pak potěší.

To sluneční světlo na kapkách

roztančí se v pestrých barvách.

Červená, žlutá, zelená i modrá,

kdopak by ten úkaz neznal.

To pak vždycky zvoláme:

"Podívej, duha je támhle!"