Sněhulák
28.12.2018
Sněhuláku maličký,
zvedni k nebi ručičky.
Sněhové
vločky padají,
dlouho na zemi být nemají.
Ale teď zimní čas je tu,
tak pěkně měj se s nimi k světu.
Místo nosu mrkvičku
a na hlavě čepičku,
oči ze dvou kamínků
i tvůj úsměv stojí za zmínku.
Přes pupek pár knoflíků,
co dřív měl někdo na triku.
Co se to děje? Někdo sníh tu zvířil.
No néé, ty nejsi tu sám? Vy jste tu čtyři!
Čtyři sněhuláci malí,
kdepak se tu asi vzali?
To děti šikovné ze sněhu je postavily!
Mohou si teď s nimi hrát,
kdykoli si budou přát.
Po celý ten zimní čas,
kdy sníh padá, venku je mráz.
A sněhuláčci už teď se těší,
až napřesrok je zas potěší.